Profylaxe

Pofylaxe je termín, kterým označujeme časový úsek, v němž provádíme rozsáhlejší úpravy počítačové sítě WEBnet nebo výpočetního prostředí Orion. V takovém okamžiku není garantována funkčnost počítačové sítě a služeb poskytovaných CIV.

Kdy je profylaxe

Rozlišujeme dva druhy profylaxí:

• pravidelné profylaxe, které jsou každý v pořadí druhý pátek v kalendářním měsíci od 12:00. Konec je "nedefinován", obvykle práce skončí týž večer. Ve výjimečných případech (nečekané komplikace) se profylaxe může protáhnout i přes víkend. Každopádně v pondělí ráno (cca v 7:00) již vše musí fungovat.
• velkou letní odstávku v rozsahu cca jednoho týdne o prázdninách, jejíž termín bývá každoročně vyjednáván s ohledem na letní jazykovou školu, konference, stavební práce a další probíhající akce.

Proč děláme profylaxe

Protože považujeme za lepší, pokud k plánovaným servisním zásahům a eventuálním výpadkům dochází v předvídatelné době, než aby k nim docházelo z pohledu uživatele "náhodně". Nefungoval by ani systém upozorňování na případné výpadky, protože uživatelé tyto zprávy obvykle nečtou, a ani nemá smysl taková upozornění hromadně rozesílat, protože ne vždy lze dobře postihnout potenciálně "ohrožené" uživatele - pouze bychom vytvářeli falešné poplachy a nevyžádané poštovní zprávy.

Navíc profylaxe neznamená celkovou nefunkčnost IT prostředí; prostě jen něco nemusí fungovat a je na uvážení každého uživatele, zda chce za takových podmínek s počítačem pracovat. Při mnoha profylaxích jsou výpadky tak nepatrné, že si jich uživatelé ani nevšimnou, ale někdy třeba také čtyři hodiny nejde vůbec nic nebo se WEBnet rozpadne na několik vzájemně nepropojených částí.

Proč nemůže všechno trvale fungovat?

Obecně platí, že správa všech systémů probíhá kontinuálně a pro uživatele víceméně trasparentně. Nicméně existují servisní úkony, během kterých poskytovaná služba několik minut nebo hodin nefunguje. Jedná se například o upgrade software v serverech a směrovačích, rekonfigurace a restarty některých služeb a podobně.

CIV se samozřejmě snaží, aby takových výpadků bylo co nejméně a měly na uživatele co nejmenší dopad. Tam, kde je to technicky možné a ekonomicky únosné, jsou služby poskytovány redundantními zdroji nebo jinak vhodně zálohovány - např. DNS, IP směrování, uživatelské servery eryx a satyr, příjem elektronické pošty, databáze a pod.

Na druhou stranu ale existují služby (zejména celé informační systémy), jež nelze, nebo je pro univerzitu ekonomicky neúnosné (vzhledem k tzv. analýze rizik), udržovat plně zálohované (v angličtině se používájí termíny high avalibility nebo 24x7 operation nebo no single point of failure). Prakticky by to znamenalo vybudovat "záložní CIV", non-stop dispečink a výrazně posílit IT infrastrukturu ZČU. Náklady na takovou "legraci" lze velmi zhruba odhadnout na investice 50 milionů Kč a zvýšení rozpočtu CIV cca o 20 milionů Kč... Otázkou je, zda to univerzita opravdu chce a potřebuje.

Proč v pracovní době a ne o víkendu?

• některé servisní zásahy provádějí externí dodavatelé HW nebo SW (např. přepojování diskového pole, update ekonomických systémů)
• některé akce vyžadují součinnost dalších útvarů ZČU, zejména PS; např. přepojování elektřiny v serverovnách
• některé akce vyžadují vyzkoušení ze strany uživatelů, zda např. po provedení upgradu vše správně funguje.
• pro profylaxe jsme vybrali páteční odpoledne jako nejméně kritickou část pracovního týdne.
• o víkendech je problematický pohyb po budovách ZČU (EZS, nejsou přítomní vrátní nebo "místní" personál, často potřebujeme do suterénů, do sklepů, na půdy, na střechy...)
• profylaxe o víkendech naráží i na legislativní problémy, zvláště v souvislosti s novým zákoníkem práce.